baner baner

www.ign.com

Silent Hill série / Recenze

Vážení fanoušci SH, tyto recenze jsou vytvořeny z mého pohledu na každý díl zvlášť, nerad bych někoho mými názory ovlivnil či odradil od koupi titulu. P.K. Recenze Silent Hill 0 Origins Konverze hry z PSP na PS2 je největší průšvih. Hra je po grafické stránce rozladěná, obrysy objektů rozmazané. V chodbách prakticky není skoro vidět. Špatně ovladatelné menu v inventáři. Někdy nesrozumitelná mapa. Příběh hry je celkem zajímavý, je to takzvaně startovací díl celé série Silent Hill, je tudíž logicky označeno číslem 0. Graficky hra vypadá jako chudý příbuzný Silent Hillu 1. Vyskytují se zde některé podivné lokace, které nemají hlavu ani patu. Zbytečně velké objekty, kde nic není. Kamera a úhel pohledu jsou horší pro boj. Co se mi nelí- bilo a ztrácelo na solidnosti hry, bylo ustavičné sbírá- ní předmětů k obraně, například televize, plechovky, ha- sáky, chvílemi to vypadá jako komiksová hra. Rozdělení zbraní podle kvality v inventáři je doslova trapné. Pře- hnaný počet předmětů k boji, některé z nich vydrží pouze jeden až dva údery. Hra má krátkou hrací dobu 6 - 7 hod. Vzpomínky hrdiny, ztvárněné způsobem černobílé obrazov- ky, působí laciným dojmem. Některá monstra je doslova těžké zabít. Zabijete je jednou a ono se to zvedne zno- vu. Bojový arzenál, konkrétně náboje, slabý, moc toho není a když k tomu připočtete minimálně 12 ran z pistole než monstrum zabijete. Nevýhodou je, že některá monstra za vámi běhají závratnou rychlostí, naprosto ujetý, tak na to pozor. Život hrdiny nevydrží tak, jak jsme zvyklí, 3x vás něco kousne a už si musíte něco vzít, proto je lepší někdy nebojovat. Prolézání zrcadlem je celkem vý- borná záležitost, sice trochu na hlavu, ale dobrý, po chvíli vám to zavaří mozek a už ani nevíte, kde vylezete Hádanky jsou chvílemi dost úsměvně zpracované, kupříkla- du skládání tělesných orgánů. Průměrná videosekvence na začátku hry a i též na konci. Během hry neuvidíte skoro žádnou. Město je jednotvárně malé, přímočará cesta ve- doucí do dalšího místa. Zajímavou lokaci najdete asi v divadle, nejvíce depresivní lokaci naleznete nemocnici. Hra mě ničím neoslovila, nenadchla, je to horší průměr. Hru jsem osobně hrál i na PSP a musím říci, že grafika byla vcelku výborná a na poměr malé kapesní konzole, tak akorát. Nechápu z jakého důvodu, to muselo za každou ce- nu tak dopadnout, proč vývojáři neudělali hru od píky ? Celkové hodnocení 6/10 P.K. Recenze Silent Hill 1 První díl Silent Hillu jsem odehrál asi před 10 lety.Ne- věděl jsem, do čeho jdu, ale velmi mě zaujaly obrázky na obalu hry. Díky tehdejšímu časopisu Playstation jsem si přečetl, o čem hra vlastně je, to bylo pro mě podstatné. Nic takového jsem ještě nikdy neviděl. Byl to první kle- not hororového žánru, pokud ovšem nepočítám odlišný Re- sident Evil. Hra vás zavede do nereálného retro světa, jenž hned na samém začátku působí velmi klaustrofobicky. Není divu, při představě, že lítáte s hlavním protago- nistou hry Harrym Masonem s holí v ruce, který hledá svoji ztracenou malou dcerku Cheryl po nočních ulicích Silent Hillu od domu k domu. Bez jakéhokoliv zázemí, 99% dveří je zavřeno. Dlouho vám potrvá, než najdete a po- chopíte, co máte dělat. Na každém rohu na vás čekají po- tloukající se psi a občas vám proletí nad hlavou létavi- ce. Po krátké době se smíříte s tím, že stále musíte bojovat, ale též zároveň při tom postupovat v ději dál. Hra je velice dobře vyvážená s atmosférou města. Nemějte ale strach, čeká vás dostatečný arzenál zbraní a léčiv. Strachu a vnitřního děsu je tu na rozdávání. Na tu dobu jsou ve hře nádherně zpracované videosekvence s šokují- cím hudebním doprovodem, který vás dostane zaručeně do kolen. Pochopitelně není vše v této hře tak, jak by kaž- dý asi chtěl mít, bohužel některé hádanky, jako napří- klad klavír, který odporoučel některé hráče k předčasné- mu ukončení hry a to je opravdu velka škoda. Evropské myšlení lidí je odjakživa mírně odlišné od Japonského. Mapa objektů s místnostmi je naprosto nezbytná věc bez jejíhož použití by byla hra, troufám si říct, asi nehra- telná. Například zdravotní personál je velmi pěkně vy- pracovaný a není tak těžké ho zabít. Rovnoměrné rozlože- ní lokací, ve kterých logickým myšlením postupujete dál. Ve hře je tma větší než bychom asi chtěli, bílá mlha, co by se dala krájet. Pozor, ať někde něco nepřehlédnete. Nebojte se ale toho, grafické rozlišení je tak akorát. Lokace, jako například škola, která byla obzvlášť děsi- vá, byly velmi dobře vymyšlené a zdařile propracované. Po stránce náročnosti je hra pro průměrné hráče zvládnu- telná, jen trochu toho IQ na vyřešení hádanek, které jsou založeny na kombinaci dvou předmětů v inventáři. Atmosféra města vás velice brzy pohltí. Pohybové vlast- nosti hrdiny a bojový systém není nikterak složitý. Chů- ze a běh jsou neodmyslitelně důležité k navození příjem- né a pohodové atmosféry. Úhly a snímání kamery za zády Harryho jsou dobré. Zvukové efekty při procházení míst- ností, lekavé otevírání plechových dvířek, práce se stí- ny, bezpochyby lákavé procházky po krvavém pletivu místo betonové podlahy jsou velkým kreditem hry. Je to nervy drásající podívaná a někdy budete mít pocit, že se po... Konec hry se zdá mírně nepřehledný, cesta zmatená, zby- tečně uspěchaná. A je velká škoda, že se úvodní intro nepromítlo i v samotném závěru celé hry Silent Hill 1. Podle mého názoru je to i po letech nejděsivější hra, která zdárně konkuruje všem dalším pokračováním série. Celkové hodnocení 10/10 P.K. Recenze Silent Hill 2 Je jeden z největších počinů vývojářského týmu Konami. Ve hře se dočkáme nejsilnějšího příběhu série Silent Hi- llu, u kterého vám nejen ukápne slza, ale pohne to záro- veň s vaším lidským egem................................ Je to nejsmutnější díl série, který vám poměrně průhled- ně vysvětlí, o co v příběhu vlastně jde. Grafika je o stupeň lepší, než je předchozí díl, může za to přechod z PS one na PS2. Ovládání hlavní postavy, konkrétně otáče- ní, mírně nepovedené, připadá mi od předchozího dílu zr- cadlově obrácené. Po pár hodinách hraní jsem si ale o- vládání postupně osvojil a bylo to v pohodě. Grafika je uměle rozzrněná, převládá zeleno-hnědopísková barva. Bo- jový systém je tentokrát svižnější, rány s tyčí přesné, útočné výpady, úkroky do stran, prostě paráda. Monstra na ulicích jsou trochu složitější na zabití, obvzláště plyňáci. Většinou, než je praštíte, tak vás poprskají, tak na ně pozor. Míření, jak s pistolí, tak s tyčí, je chvílemi nepřehledné. Déle vám potrvá, než uvidíte toho, koho chcete zabít....................................... To samé platí v úzkých chodbách. Hádanky jsou velmi pěk- ně logicky promyšlené. V interiérech a chodbách nevidíte tolik krve jako v předchozím díle, převládají barvy še- dá, modrá a hnědočervená. Ve hře se objeví více rozdíl- ných postav, ke každé z nich si během hry vytvoříte svůj vlastní osobní vztah. O to silnějším příběhem na vás bu- de hra působit.......................................... Není část, která by vás zklamala. Hra působí velmi de- presivně, snažíte se někoho zachránit, ale ono to dopad- ne vždy jinak........................................... Souboje s bossy nejsou těžké, pár výstřelů z brokovnice a máte to v kapse. Lokace na mapě jsou zbytečně až moc vzdálené od sebe. Co se týká zbrojního arzenálu a léčiv, stejné jako v Silent Hill 1. Umístění savepointů se zdá rovnoměrně rozvržené. Největší zákys může nastat v pře- hlédnutí např. číselných kodů. Měl jsem veliké problémy sebrat například některé předměty ze stolu, jelikož Ja- mes nemůžete napoprvé nastavit k předmětu tak, aby věc ihned sebral............................................. Troufám si říci, že největší průšvih je v lokaci laby- rint, kde opravdu můžete zakysnout déle, než byste chtě- li...................................................... Ke konci hry vás hra žene dynamicky a psychicky vpřed, konkrétně v hotelu u jezera. Tekoucí bahno v chodbách, dveře, které vás stále vrací do té samé chodby, kde jste už před chvílí byli. Několik smutných konců života postav vás uvede do stavu přemýšlení, proč to tak vlast- ně dopadlo a co bylo příčinou. Opět nádherně probarvené skladby, které jsou podle mého názoru, především v tomto dílu, nezbytnou součástí atmosféry. Poslední boj s bo- ssem je triviální záležitost, tak nemějte strach........ Zabití Marii Pyramidem je nejsmutnější a nejsilnější vi- deo z celé hry, nenechte si ho ujít stojí to za to. Ko- nec hry je opět smutný, trochu useklý, nahrazující mono- logem rozřešení. Doporučuji přeložit z AJ. Hra obsahuje také bonusový materiál v podobě dvou disků, na které se určitě podívejte, jak se vše v Silent Hillu vytvářelo. Celkové hodnocení 9/10 P.K. Recenze Silent Hill 3 Hra pro mě znamená velmi kvalitní titul, který především zaujme svým charismatickým zpracováním. Od samého začát- ku má hra díky svým videosekvencím nepopsatelný náboj, který nás po celou dobu bude provázet................... Je to jediný díl série, kde hlavní hrdinkou je žena. Ano je to mladá dívka, asi 16 letá, která se opravdu nebojí proniknout do tajemného světa Silent Hillu. Svět v SH 3 je mimořádně tvrdý...................................... Na úvod musím sdělit, že hra je jedna z nejkrvavějších a nejstrašidelnějších vůbec. Je zde vytvořen nádherný dů- raz na mimiku obličeje, gestikulace rukou, z nichž v o- kamžiku vyčtete náladu dívky jménem Heather............. Grafické zpracování je výborné, nejzajímavějšími momenty jsou setkání Heather s hlavními protagonisty hry, neza- pomenutelná jízda krvavým nákladním výtahem do sklepení s nádherným podbarvením dynamické hudby, která vás zcela pohltí. Zvukové efekty, jenž jsou poctivě přiřazené ke každé lokaci, vám dodají stoprocentní jistotu strachu. Velmi zajímavé je metro, je reálně zpracované, nikterak složité................................................. Myslím si, že hrát za něžné pohlaví v tomto krvavém ti- tulu, je více sugestivní pocit a to z důvodu zodpověd- nosti a ženské bezbrannosti. Musím se také zmínit o ob- lečení naší hrdinky, sexy účes, vysoké boty, krátká suk- ně s vestou, na níž je upevněná baterka, jsou největším kalibrem hry.......................................... Tento díl má nespočet momentů, které vás uvedou do stavu hrůzy a děsu. Obtížnost je přiměřená k danému problému. Nachází se tu poměrně více hádanek, u kterých musíte za- pnout mozkové závity. Interiéry jsou tu buď pěkně čistě probarvené nebo totálně zalité krví. Monstra jsou již obtížnější, doporučuji střílet přesně. Boj s tyčí výbor- ný, jen správně načasovat. Kamerové snímání je velice dobré, arzenál zbraní a léčiv uspokojivý, savepointy oz- načeny velkým nepřehlédnutelným kruhem s magickými sym- boly, jsou rovnoměrně rozvrženy. Nervy drásající rozho- vory podtrhují bezmocné pocity mladé Heather........... Zajímavá monstra jsou v zastoupení od nejmenších až po největší. Nejhorší monstra jsou asi obří mouchy, které nejdou jen tak oběhnout, natož zabít. Nejvíce mě zaujali v obchodním domě bílí, dvounozí kamarádi, kteří vydávají pronikavé ,, éééérrrááá, éééérrrááá ". Pohybové vlast- nosti Heather jsou o trošku lepší než v minulém díle.... Sříkance krve po bílých nemocničních obkladech jen umoc- ňují pocit boje, co se zde odehrál. Úsměvný závěr hry, především rozhovor s detektivem, nás dostane do stavu euforie, říkáte si: ,, Vždyť to nebylo zase v tom Silent Hillu tak strašný ". Nádherné soundtracky na samém za- čátku a i v závěru hry. Doporučuji ztáhnout mp3......... Celkové hodnocení 9/10 P.K. Recenze Silent Hill 4 The Room Hra ověnčená snad největší kritikou série SH. Nápad vy- tvořit svět Silent Hillu za zavřenými dveřmi pokoje ma- sivními řetězi byl od samotných tvůrců určitě zajímavý nápad, ale je to vše, co z tohoto pozlátka zůstalo..... Hra na samém začátku působí zajímavě. Pronikání černou odpadní dírou do jiného světa působí ale fádně. Chápu, že hlavní hrdina Henry musí někudy vyjít ven, ale lítat dírou sem a tam .... nevím, posuďte sami. Duchové v po- koji nejsou špatní, ale později jsou otravní a zbytečně zdržují průběh hry..................................... Naše sousedka Elien je zvláštní postava. Nevýrazná, po- zději jí stále jen taháte za sebou. Nemluvě o tom, že sádra na její ruce působí trapně a do této hry něco ta- kového nepatří !!! Některé obludy z nemocnice působily tragikomicky, například takový ti, co vypadají jako po- divní roboti. Setkání Cynthie s Henrym v metru bylo asi nejsilnějším dialogem hry. Výborné zpracování smrti Cynthie v kabince průvodčího, ke kterému byl opětovně vytvořen skvělý hudební doprovod, bylo největším poten- ciálem ze všech videosekvencích této hry vůbec......... Jen škoda, že sexy Cynthia nežila déle. Poměrně jedna kloudná postava z mála, i když její grafické zpracování v samotné hře působí neslaně, nemastně. Přemění se na jakési dlouhé vlasy, co vás jak špinavý smeták honí po zemi sem a tam......................................... Procházení vagónů metra je poměrně zmatené, často ztra- títe směr. Létající duchové působí spíše otravně, než strašidelně. Chvilkové přišpendlení ducha dýkou k zemi je docela zajímavá věc, ale dýk máte hodně pomálu. Bo- jový systém je dobrý, zaujala mě rychlost výměnyzbraně. Krvavé interiéry jsou doslova přehnaně přebarvené do o- ranžově červené. Nejtrapnější lokace je nemocnice, kde bojujete s jezdícími invalidními vozíky, nemluvě o ob- rovské hlavě. Od této chvíle se začínají nenápadně lo- kace opakovat, doslova druhá půlka hry je o ničem. Vě- zení také nedalo moc prostoru se bát, zvláštní opičí dvojčata se dvěma hlavami, to tu ještě nebylo, jsem tu dobře v Silent Hillu nebo v zologické zahradě ?....... Dálě jsem dost skeptický ke ztvárněným rostlinám, které čouhají z mrtvol ve vězení. Otravné sledování a zároveň hlídání červených notesů s potřebnými informacemi.... Výhled z okna, kde panuje rušný reálný život tu ještě nebyl. Musím říct, že je to největší úlet, co Konami předvedlo. Dávat takto najevo, že jste zavřeni ve svém pokoji, není to pravé, co hra potřebuje................ Hra je po krátké době stereotypní bez jakéhokoliv nápa- du. Skvělý hudební doprovod, ale po skromnu. Zajímavá postava blázna, copak asi chce ? pije bílé mléko .....? Tato hra je opravdu osekaná o všechno, co dělá hru dob- rou a na co jsme byli zvyklí, inovátorství v této for- mě,které je zde zastoupeno požehnaně,je spíše na škodu. Celkové hodnocení 6/10 P.K. Recenze Silent Hill 5 Homecoming Nyní je to už týden 10.1.2009, kdy jsem dohrál Silent Hill Homecoming. Musím na úvod říci, že jsem s dávkou nostalgie očekával další kvalitní díl, který se ovšem nepodobá tak profláknutému dílu The Room................. Během hry, ale bohužel ani po dohrání hry, jsem neuronil ani slzu. Hra ve všech směrech není špatná, grafický en- gine doslova vypiplaný,vyždímaný do poslední kapky potu. Pokladám si tudíž otázku, cožpak americky tým Colection nehrál pilotní díl proslulé série Silent Hill 1 ? Nevím, jestli hledám po liduprázdných ulicích malou Cheryl nebo malého spratka Joshuu. Často se mi to pletlo. Určitě mi dáte za pravdu, že hledat malou roztomilou holčičku Che- ryl je zajímavější než hledat malého divného kluka. Vž- dyť malá Cheryl byla největším potenciálem, na kterém japonské Konami stavělo své základy děje................. Procházení liduprázdných lokací, kam často nikam nemůže- te, vždy bylo a je jedním ze základních pilířŮ Silent Hillu. Ale u tohoto dílu bohužel pár dotyčných človíčků z vývojářského týmu Colection, který měl na starost vy- tváření právě těchto lokací, šlo přinejmenším na skupi- nový oběd. Hra je ze 70% obehnaná plotem či zdí, občas nějaká ta díra, mého názoru opakující se a flustrující. Dále nadměrná obtížnost a někdy zbytečná v boji na uli- cích, kde vám nezbyde dost času pro kvalitní boj. Občas jsem si připadal jako štvaná ovce....................... Bojový systém Alexe je doslova přetaktizovaný. Netvrdím, že při boji s bossy nebyl užitečný, ale jinak ...... pro ty slabší nezapamatovatelný. Nevím, jestli hra rozdělená do dvou polovin na lehčí či těžší je to, na co fanoušci SH tak dlouho čekali. Děj v první polovině zbytečně až moc rychle ubíhá a ani puzzle nezamotá hlavu hráčům na- tolik, aby jste se ve hře byť na malou chvíli zastavili. Při přechodu na druhou polovinu hry se hráč musí přizpů- sobit opravdovému boji. Některá monstra, která se dala zprvu bez boje oběhnout, nám náhle stojí tváří v tvář, což není s limitovaným arzenálem zbraní a hlavně nábojů zrovna sranda. Kdyby jsme měli takto vytvořené podmínky od samého začátku se všemi atributy z minulých dílů, tak si člověk obvzlášť rozmyslí, jak do tuhého boje půjde. Charakter postav nevýrazný, často zmatený s dodatkem ma- lého Joshui, jenž se ve druhé půlce hry dlouho neukázal. Konami dalo až moc důrazu na grafickou stránku, ale ten- to díl si v ničem nezadá s předchozími díly, jako SH2 !! Monstra nejsou špatně vymyšlená, ale co se týká velkých bossů, vypadají skoro všichni stejně, podobné jako vejce vejci. Finální boss mě opravdu rozesmál, vypadalo to ja- ko kdyby Colection mělo s nápady hluboko do kapsy. Vy- půjčili si jedno groteskní monstrum, co vysílá elektri- zující výboje, z Alone in The Dark NightMare ? Takovýto moderní paskvil se do této hry vůbec nehodí. Dále mě vy- vedli z míry pobíhající paliči, kteří již byli poprvé ztvořeni ve své filmové podobě. Zvlaště v lokaci, kde musíte vypnout elektrický proud, jsem si připadal jako v Killzone. Kampak se poděla ta malá baculatá monstra, po- tulující se po zatuchlých chodbách s krvavýma očičkama, ve kterých vídíte stále jen to jedno:,,Chci tě sníst ". Konec hry už mě opravdu nepřekvapil. Bez nějakého emo- tivního závěru, nenahraditelná absence videosekvence v závěru hry a s neomluvitelnou prázdnotou nádherných sou- ndtracků od velmistra Akiry Yamaoky, které vždy dodávaly v plné míře nenahraditelnou atmosféru i v těch nej- slabších lokacích dřívějších dílů série Silent Hillu. Celkové hodnocení 7/10 P.K. Recenze Silent Hill Shattered Memories Předem, než si přečtete první řádky této recenze, chtěl bych podotknout, že tento díl Silent Hillu byl zcela vy- tvořen na odlišném principu oproti dřívějším titulům. Podiváme se společně na rozpolceného Harryho a jeho dce- ru Cheryl, na systém boje a atypický, svérázný příběh. Vzkaz pro ty, co hru ješte nehráli: než začnete předčas- ně kritizovat či chválit, věnujte mi pár minutek času. Dlouho jsem se sám rozhodoval, kdy se pustím do tohoto prapodivného titulu. Trvalo mi skoro rok, než jsem se za ustavičného odkládání rozhodl hru si už konečně zahrát. Psychiatr, Harry a jeho dcera Cheryl tvoří jakýsi magic- ký trojúhelník, kterým budete procházet po celou dobu v průběhu hry. Rozhovory s psychiatrem po určitý čas jsou zábava, ale po zbytek hry vás to začne pořádně frustro- vat. Musím říct, že to bylo asi největší zlo, které tuto hru mohlo potkat. Co se týká grafiky, médii vyzdvihované až do nebes, jéééé, pane bože !, kam se asi poděla ... ? Nalezneme bravurně zpracovanou atmosféru strachu. Lokace v boji o život byly rovnoměrně rozvržené. Chodící lokace vyvážené, bylo zcela průhledné a jasné, kam vás cesta povede. To už nemohu říci o útěku před naháči, častokrát narazíte na cesty, které vás ne vždy dovedly do cíle. Občas jsem bohužel doběhl tam, odkud jsem zprvu vyběhl. Kdysi jsem psal, že do takovéto hry mobilní telefon ne- patří, musím změnit názor, byla to vydatná porce zábavy, která pro tento díl padne jako ulitá. Právě onen mobil- ní telefon mi nabízel zábavu v podobě volání na veškerá možná telefonní čísla, která se ve hře nachází na zdech, v suterénech, na cedulích, od servisu počínaje, po poli- cejní auto až po hasiče. Volejte a budete překvapeni. Některé typy a kombinace puzzlů, podle mě hraničily s dětskou hrou, chvílemi mi připadaly trapné, např. malé, barevné, plastové piánko nebo dávkovač na žvýkačky. Ale později jsem si uvědomil, že to vše patří do onoho svě- ta, ve kterém Harry musí být, ať sám chce nebo nechce. Ještě teď mi zní v uších perfektně odvedená práce Akiry Yamaoki, jenž opět nezklamal a dodal hře další punc zla- ta v podobě atmosférické hudby, která s chirurgickou přesností podtrhla bytostnou atmosféru strachu v boji o holý život. Uvěřitelný padající bílý sníh, metrové závě- je ve všech venkovních lokacích, nádherné zimní kulisy, a jiné podivné jevy, to je to, co nám tato hra nabízí. Určité věci mně opravdu vadily, jako děsuplný jelen, co se jeho hlava směje na stromě, trapné plavání v moři, ustavičné doplňování nic neříkajících obrázků, nízká ka- pacita snímků v mobilu, ale to jsou jen nepodstatné střípky z celé hry. Tvůrci nedali hráčům prostor, aby Harry předměty objevoval sám, mám samozřejmě na mysli hledaná mementa, vždy mu jsou označena předem. Hra nena- bízí nespočet zamčených dveří jako v dobách dávno minu- lých, vyskytuje se velká absence průchodu schopných ulic, jsme limitováni, vpřed nás vede pouze jedna cesta. Velmi mě uspokojilo automatické ukládání po úsecích, které se vždy zapsaly, když jste uběhli s Harrym před naháči určitý úsek správně. Velké díky autorŮm za to, že dali do vínku automatický restart života pokousaného Ha- rryho. Ovšem Harry zemřít může, ale jeho fyzička je do- cela velká, takže je vám schopen odkulhat do bezpečí. Abych nezapomněl na něžné pohlaví, můžu říct, že to bylo nejpříjemnější zpestření pro oko a nezapomenutelná ero- tická scéna s Dahliou na lodi, která mi dostatečně vyna- hradila pofidérně přetvořené postavy, jenž jsem z části některé z nich nepochopil. Například Dahlia, která nám omládla přinejmenším tak o 150 let, Harry co, má problé- my se zrakem, to tu ještě nebylo ... Nesmím zapomenout jednu nechutnou věc, což jsou zrzavé vlasy krásné Lisy. Vůbec mi nevadilo, že monstra jsou stejná, jako vejce vejci, ale že své útočné chování stále opakovala, neško- dilo by tvůrcům trochu živějšího nápadu, co říkate ... ? Kdekdo si stěžoval, že hra není tak dlouhá, ale můžu s klidným svědomím říct, že to bylo tak akorát, neumím si představit, kam by se mohl vícehodinový příběh ubírat. SHATTERED MEMORIES je přímočará hra, ve které nezablou- díte, je zpracovaná, dá se říct až primitivním způsobem, zdárným příkladem je moje drahá polovička, která mi od necelé půlky hry vyškubla ovladač z ruky a dohrála ji bez jakéhokoliv problému až do konce. Alespoň jsem si dopřál trochu toho klidu na psaní vašeho návodu. Nevída- ný, famózní konec příběhu, který se jen tak nevidí, je odměna pro každého, kdo si hru projde od začátku do kon- ce. Mám pocit, že jsem vše vyčerpal a ted záleží jen na vás, jestli do tohoto titulu půjdete. Tuhle hru nepova- žuji v žádném případě za plnohodnotný díl série SH, ale za jakousi výzvu od Konami, kolik a čeho mohou ortodoxní fanoušci snést v této citlivé, kvalitou kolísající sérii Celkové hodnocení 5/10 P.K. Recenze Silent Hill Downpour Vážení pravověrní fanoušci i vy, kteří jste se dostali k Silent Hillu poprvé. Nyní jsme skončili první počin SH titulu, vytvořený českými tvůrci z Brněnského vývojář- ského studia Vatra Games. Ať máte názor na tento titul jakýkoliv, všichni bychom si měli uvědomit, že i Češi dokáží vytvořit hru světových rozměrů. Ano, mělo nastat z mrtvých vstání této časem polomrtvé série. Do jaké mí- ry se to povedlo, nechám jen a jen na vás. Ale pokud by Vatra měla dostat další šanci, zajisté se poučí z chyb, které se chtíc, nechtíc objevily v Downpouru. Pokud by se určitě mělo něco změnit, měla by Vatra, dle mě, pra- covat v prvé řadě s japonským Konami, respektive vyměnit Briana Gomeze z USA za pravé a nefalšované Japonce, kte- ří měli, co do činění s prvními tituly SH. Jsou to prá- vě oni, kteří nasadili hře punc ryzího zlata, které se bohužel začíná měnit v kočičí zlato. Otázka, jenž dlou- hodobě visí ve vzduchu je ?, zda to Konami vůbec chtějí. Již dávno profláknutý název společnosti IGN, nám svojí nedávnou podhodnocenou recenzí 4,5/10 pokusilo zvyklat naše ortodoxní fanoušky a začínající hráče, kteří netr- pělivě vyčkávali do posledního dne prodeje, aby získali co nejvíce informací o nově přicházejícím titulu Down- pour. Myslím, že se to IGN opravdu nepovedlo, prodeje tohoto titulu dle analitiků po celém světě stoupají. Ne- ní snad ani jedna prodejna, která by se nepotýkala s ne- dostatkem naskladněného titulu. Není to ale jejich vina, vždyť i oni chtějí vydělávat a nabídnout to nejlepší a nejaktuálnější. Naopak jsem přesvědčen, že dělají, co mohou. Bohužel Downpour nemá v ČR svého oficiálního dis- tributora. Když jsem si chtěl objednat tento titul, mu- sel kamenný obchod s logem Herní svět využít nabídku za- hraničního prodejce,konkrétně z Německa,tímto mu děkuji. Ani se nechci ptát, co stojí za absencí cz titulků, na které jsme tak dlouho netrpělivě čekali ? Konami nezkla- malo, využili nás a zahodili jako kus hadru. Silent Hill Downpour určitě není špatná hra, pochopitelně i v tomto titulu se objevily věci, které tam nemají co dělat, ale jsou tam také průlomové situace, které se vám opravdu líbit budou. Není snad človíčka, kterého by nezajímalo, jak to celé dopadlo. Tak jdeme na to. Kdo by chtěl hru projít s větším osvětlením interiéru a exteriéru, může použít volbu osvětlení. Mohu vám tuto možnost vřele do- poručit. Pokud tak neučiníte, budete odkázáni na častěj- ší použití baterky, která se vám často vybije nebo ji dokonce ztratíte. V temných místnostech a půdách je o- pravdu tma a mohli byste často nějaký ten předmět přeh- lédnout. Baterka s ultrafialovým světlem je zajímavý ná- pad, ale bohužel světlo můžete použít jen zřídka. Plamen zapalovače z inventáře sice nedojde, ale pohyby hlavního hrdiny Murphyho s žhnoucím plamenem jsou opravdu k za- myšlení, je to fakt nechutná podívaná, jak shrbený Mur- phy musí prohledávat místnost po místnosti v poloze o- chrnutého muže. Výraz jeho těla působí prkenně bez ja- kýchkoliv známek života. Mapu tvůrci sice vymysleli pa- rádně, jsme moc rádi, že byla použita stejná předloha z dřívějších dílů, ale i to se neobjevilo bez chyby. Bohu- žel mapa je nakloněna do takového úhlu, že na ni zprvu tak dobře nevidíte. V prvních hodinách hraní, například v hell Dinneru jsem ji nepoužíval vůbec. Nevypěstoval jsem si k ní skoro žádný vztah. Listování v deníku, kde mapa byla společně s odkazy na vedlejší úkoly, bylo vel- mi hektické, ovládání citlivé, často se stránky přelis- tovaly někam jinam. Práce se zoomem při vyhledávání lo- kací také nebyla zrovna ideální, myslím si, že příště by se měli vývojáři řídit s vylepšováním funkcí tohoto typu pravidlem, že méně je někdy více........................ Uspěchaný začátek hry, těšil jsem se na úvodní sekvenci, která nás vždy pomalu a citlivě vsunula v předchozích dílech SH do příběhu a nenapadlo by mě, že budu někoho po jedné minutě v umývárně ihned zabíjet. Tato akce se měla odehrát pouze v interaktivní animaci, nic víc. Pohybové vlastnosti hlavního hrdiny nejsou špatné, bojo- vý systém se nám zlepšil o 100% a i když vám moc nenabí- zí, i takto není překombinovaný, jak tomu bylo v Homeco- mingu. Prostě dvě tlačítka stačí na to, aby jste mohli monstrum zabít. Když nepočítám možnost hození jakéhoko- liv předmětu po útočícím monstru. Automatické dotáčení kamery v momentě, kdy stojíte na místě, je nepříjemné a po čase se vám může udělat opravdu blbě. Škubání obrazu po celou dobu hry, co vám mám na to říct. Bohužel jsem si nedokázal vysvětlit, čím to může být. Proč se to ne- dělo v dílech předchozích, například na PS ONE a PS2 ? Kdo měl možnost hrát Downpour na Xboxu 360 a hru insta- loval na pevný disk, tak se to údajně nesekalo, ale co mají dělat ti, kteří hrají tuto hru na PS3 a ta to neu- možňuje ? Nechápu, jak to mohlo takto vůbec vylézt na denní světlo ve 21.století, kde konkurence her je v her- ním světě až příliš vysoká, aby si mohlo jakékoliv stu- dio toto dovolit a dát v tomto stavu do prodeje........ Vedlejší úkoly byly sice zajímavé, ale často odváděly od příběhu pozornost. Konkrétně v domě, kde jsme se setkali s oběšeným chlápkem, co okradl a zabil své sousedy, byl vedlejší úkol, ale my jsme tímto úkolem museli chtě, ne- chtě projít, protože právě tento dům byl klíčovým spoje- ním do jiné části mapy a další cesta k hlavní linii. Zpracovaná grafika byla si myslím uspokojivá, interiéry domů se často opakovaly. Auto s houkačkou, které jezdilo se smrtícími monstry sem a tam, bylo chvíli zajímavé, později působilo komicky až otravně. Od kdy se takovýhle dementi naučili řídit ? Vždyť lidé to dříve nebyli. Hor- ské lokace a hornické štoly ničím převratným neoslnily a hlavně byly zbytečně dlouhé, o půlku bych je rozhodně z- krátil. Chyběla mi absence videsekvencí, co se konkrétně týka vedlejších úkolů. Právě ony by nás mohly vtáhnout lépe do děje, například, co se stalo v domě vraha a zlo- děje hraček a šperků, v tomto daném případě by neuškodi- lo ve hře něco přidat a něco zase ubrat. Oficiální in- formace před vydáním hry byly takové, že se vracíme ke staršímu dílu SH2, tak jak je možné, že se nám po uli- cích či opuštěných domech neproběhl a neukázal nějaký ten malý spratek, kterého potkáme až skoro v 70% odehra- né hry. Monstra se velmi často opakovala, nepřipadala mi tak těžká, jak se všude psalo, hráči byli zbytečně od této hry odrazováni. Slovo frustrace z boje se skloňova- la v každém pádě. Záleží přeci na každém z nás, jakou obtížnost si nastaví. Chyběly drobnější hádanky, jenž by byly provázány vzájemně po celém měste Silent Hillu, jak tomu bylo v dřívějších dílech. Krom vedlejších úkolů se se nám zřídka kdy objevila klíčová hádanka, díky které jsme mohli postoupit nekompromisně dál. Opravdu jsem ne- pochopil postavu policistky a obsluhu lanové dráhy, kte- rým jsem chtěl pomoci a stejně to dobře neskončilo. Otá- čení zrcadlovým stropem a chytání monster do klecí mně připadalo nevkusný. Bossové, kteří vytvářeli charisma a byli neodmyslitelnou součástí celé série, nás nepotrápi- li z prostého důvodu, nebylo s kým bojovat. Zda se vývo- jáři domnívali, že tímto obtížnost celé hry odlehčí, ne- cháme jen a jen na nich. Shánění zbraně byl také někdy problém, ne že by to bylo špatně vymyšlené, na zemi se toho válí hodně, ale malý příklad vám mohu uvést, vymě- nil jsem si krumpáč za vraždící cihlu z hromady cihel, krumpáč zapadl pod cihly a nebylo možné si ho vzít zpět. Pekelná koule, která honila Murphyho, působila ze začát- ku trochu rozpačitě, ale po několika únicích smrti mě to naprosto pohltilo. Myslím si, že to stojí za ten nervák, když unikáte za bolestivého řevu Murphyho před spalují- cím žárem. Nepopsatelný zážitek. Částečně otevřený svět se spoustou zahrad a zákoutí, byl propracován tak akorát Originálně zpracované puzzle s kamerou a promítacím plátnem, do kterého vstupujete, je bezvadná věc. Vzros- tlé stromy uprostřed promítacího sálu vedoucí k Perníko- vé chaloupce působily morbidně, není nad kombinaci exte- riéru a interiéru v jednom. Výborně ztvárněné, laciné, lekací scény, které vždy fungují a byly základním pilí- řem celé hry. Nostalgie z odkazů na starší díly hry mě sice uchvátila, ale chvílemi to působilo, jako když ko- čička s pejskem pekli dort, který splácali ze všeho, co našli v popelnici. Koho by napadlo, že o kousek dál byd- lel Henry Townsend s řetězy uzamčeném apartmánu, to ne- mluvím o tom, že tento konkrétní příklad byl použit z nejhoršího dílu série. Lanová dráha je zajímavě a citli- vě zakomponována v horách, kde jsme ještě rozhodně neby- li. Určitě se to povedlo, utéct ze stereotypu, vždyť v dřívějších dílech jsme také procházeli lesy. Hra nebyla tentokrát koncipována s takovým důrazem pro boj s mon- stry, jak tomu bylo v Homecoming. Občas byl útěk jediná možnost jak přežít. Boji se samozřejmě nevyhnete, pra- videlně se opakující monstra vás vždy svojí energií zas- taví a donutí vás bojovat. Stahování žebříků nalezenou tyčí, lezení po lešeních a prolézání oknem do domů, do nichž cesta z ulic nevede, je dalším významným kreditem hry. Otevírají se nám tímto další možnosti a prostory k prozkoumání. Tento inovativní nápad by se měl do budouc- na určitě zachovat...................................... Nádherná sekvence s utíkající holčičkou po schodech mě dovedla k nostalgii a vzpomínce na malou Lauru, hrající si s míčem v proklatém světě Silentu Hillu, a to kon- krétně v SH2............................................ Doporučuji všem, kdo chcete zažít opravdovou, nefalšova- nou hrůzu, jeden vedlejší úkol, který mě posadil totálně na zadek a vystrašil k smrti. Úkolem bylo shánění srdce pro mrtvého chlápka v děsivém sklepě s rukou ve svěráku. Před opuštěním města motorovým člunem z přístavu mě ne- ustále zajímalo, zda se sem pak ještě vrátíme. Vězení je bohužel konečná destinace a věci, které jsem si našetřil v inventáři např. lékárničky, náboje a předměty k dokon- čení vedlejších úkolů, vám nadobro z inventáře zmizí a začínáte znovu od nuly. Samotná postava policistky je dost rozporuplná, nejprve nám spadne do propasti, odkud již není návratu, podruhé se nám sebelítostně válí v důlních šachtách, kam se horko těžko Murphy musel dostat Neuškodilo by trochu toho reálu, vím jsme sice v Silent Hillu plném nevysvětlitelných jevů, ale i v něm platí nějaká ta pravidla o přežití. V samotném závěru hry, kde dojde k zabití velikanánskou palicí postavy policistky, jsem byl velmi rozpačitý, záleží na vás, zda se vám to bude líbit či ne. Několik závěrů hry vám odhalí příběh, kde byste ho chtěli mít. Pochopitelně hra má několik vr- cholných inovativních zlepšováků, které se mi opravdu líbily a celou sérii zajisté pozvedly na jinou úroveň. Hudební doprovod dostatečně nepodtrhl atmosféru města, ale i přesto skladatel a hudebník Dan Licht překvapil. Nezáleží, jak je dlouhý odstavec s nedostatky, ale je důležité přece to, jak se vám hra líbí nebo bude líbit. A vězte, že nedostatky, které se ve hře objevily, jsou z části banální, ale i často fatální...................... Celkové hodnocení 7,5/10 P.K.

www.silenthill-chronicle.cz © since 2007 / no copy /